Prach

Prach se snáší na věci, lidi a jejich životy, prach se snáší.
Čas plyne, osud káže a život nás kamsi odnáší.

Někde se stala chyba, to když jsme se narodili.
Život je náhoda a nedorozumění, komu jsme se zprotivili?

Život je prach, co se na nás snáší;
osud si s námi zahrává, nedorozumění věci přináší.

Každý den, každou vteřinu se rodíme,
nedorozumění krásné věci přináší, co bude teď nevíme.

Jsme jen prach, špína a taky hlína.
Chybujeme, jdeme dál, sami sobě jsme knězem, co hřích snímá.

Jsme lidé na křižovatkách našich životů;
jsme lidé v náruči svého osudu.

Jsme lidé a jsme teď a tady,
snáší se na nás prach a máme své vady.

Stárneme, žijeme, svému času vládneme.
Jsme prach, který na druhé snášíme.

Jsme lidé, něco budujeme,
a před bránu smrti jednou doputujeme.

Jsme tady a musíme něco vykonat,
něco prožít a něco zbudovat, a z toho se radovat.

Život prožít, prach se snese
nepředvídatelnost krásu i bolest donese
a my budeme žít,
než budeme moci na druhý břeh jít.

Život je jedno velké nedorozumění,
a proto mějme pro druhé pochopení
a svých činů a slov nelitovat.
Jsme prach a z toho bychom se měli radovat.


13.1.2007