1968

Bylo ti třináct a před smrtí jsi stál; bylo ti třináct a smrti jsi se bál.

Kdo jsou ti lidé jsi se ptal a odkud přišli. Před smrtí jsi stál.

Tanky a vojáci se nocí plíží, nejedna ustrašená tvář z okna vzhlíží.

Podobné otázky, jako ty, si pokládají; někteří ví, jiní se to rychle dovídají.

Celou zemí se šíří ta zvěst, oči pláčí a ruka se zatíná v pěst.

Lev byl sražen k zemi a zkrocen. Byla černá noc a přinesla smutný den.

Tanky a vojáci všude kolem - nikdo z obyvatel nenachází pevnou zem.

Bylo ti třináct, když přišla okupace, tehdy jsi poznal, co je to Varšavská spolupráce.

Opilý voják před tebou stál, na malého kluka se opile smál.

Prst na spoušti, hlaveň mířila k tobě. Každou chvíli jsi mohl zakusit jaké to je hnít v hrobě.

Armáda bratrů k nám přišla a národ vystrašených lidí tu našla.

Železná pěst a okovaná bota ubíjely ze lva kus života
a psala dějiny další okupace; kdykoliv, a kdekoliv najde se zrádce!

Bylo ti třináct a zažil jsi okupaci, vystrašen a plný otázek koukal jsi na tu ozbrojenou honoraci.

Nikdo je nevítal, jen jeden pozval, každý se bál, a ten jeden se druhých neptal.

Národ náš byl pokořen. Lev do klece byl uvržen a jho dostal. Ten den se do srdcí černě zapsal.

Bylo ti třináct a mohl jsi zemřít. Vojsko, které vtrhne do země si dělá co bude chtít.

Je to právo vítěze a bezpráví poraženého, ten opilý voják tě viděl vystrašeného.

Zbraní nabitou na tebe mířil, že má tvůj život v rukou jistě tušil.

Bylo ti třináct a před smrtí jsi stál, bylo ti třináct a zradu prožíval.

Ten den se do mysli zapsal, opilý voják sotva stál,
stačilo jen trošku zamířit a vystřelit
a jeden klučina nemusel žít veta po něm mohla být.

Bylo ti třináct a cenu života jsi poznal, nezemřel jsi, okupace splnila účel, a život šel dál.


20.12.2006