Americká conquista

Kam se poděl můj svět?
Pod nohama se propadnul,
již není co mi závidět.
Jako květ jsem zvadnul.

Kdo se to vkrádá k nám?
Podivná jsou to stvoření,
z nichž úzkost mám.
Přijdou, říkalo staré sdělení.

Přišli ze sluneční strany,
v rukou oheň a v srdcích víru.
Dali lidem zakusit pohany;
zničili vše a odešli v míru.

V prachu popela klečím;
ten popel je jediné, co zbylo.
Zprotivili jsem se něčím?
Rád bych, aby jinak to bylo.

Krvavé slzy jsme ronili;
Byli to bohové s jinou tváří,
jenž krev pravých bohů prolili.
Ale už vím: to jen sen zítřek utváří.




20.12.2008