Na telefonních drátech
v předvečer světla
tichounký vzdech
a pak navždy zhasla
Tichý smích
suchý pláč
a něžný hřích
to vše máš
Hvězda spadla
na nebesa se nevrátila
květina zvadla
už se nerozvila
Sto let jako jeden den
z nebes spadnul
byl předurčen
aby jako květ zvadnul
Na telefonních drátech
v hodině vteřiny
čtveratý je koloběh
znovuzrozenné květiny
Semínko naděje
do nebes vyklíčilo
k zemi brzy dospěje
aby se rozloučilo
13.8.2007
Žádné komentáře:
Okomentovat